Když mateřské pudy musí jít stranou

12. 4. 2013 20:50
Rubrika: pláč a slzy

Už několik let prožívám, že bych se chtěla stát matkou. Když jsem ještě byla svobodná, snila jsem o nádherném mém mateřství a rozplývala jsem nad každým miminkem, které jsem potkala. Když jsem pak s přítelem slavila 1. výročí, viděla jsem tento můj sen stát se matkou ještě realističtěji. Po určité době najednou byl přítel zmatený a potřeboval pauzu. To se hned můj sen rozplynul a já jsem se pak pokaždé rozesmutnila, když jsem viděla někde malé pacholátko. A když jsem si mohla takové pacholátko ještě pochovat, to mi vyloženě pukalo srdce nad tím. Pukalo mi srdce nad tím, že nejsem pro muže dost dobrá na to, abych je učinila šťastným a založila rodinu. Roky ubíhají a šance stát se matkou se mi každým rokem vzdaluje čím dál víc (nehledě na to, že bych chtěla ne jen jedno dítě). Co tím Bůh zamýšlí, že mi stále dává do cesty nějaké překážky? Co tím Bůh sleduje, že stále v životě potkávám jen samé starosti? Uvědomuji si i spoustu radostí. Když jsem ale delší dobu šťastná, přijde něco, co mě srazí na kolena, co se mě snaží držet při zemi. Pomalu si začínám říkat, zda jsem opravdu předurčena stát se matkou, zda jsem na to opravdu připravená. Pomalu se začínám smiřovat s tím, že zůstanu sama a bezdětná,

Zobrazeno 1085×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz