Proč dělám to, co nechci?

2. 7. 2014 17:29
Rubrika: pláč a slzy

V poslední době mám takové období, že dělám něco, co dělat nechci. Na jednu stranu jsou situace, kdy se některé věci dělat musí (jako např. chodit do práce), i když se nechce. Ale na druhou stranu jsou situaci, kdy člověk dělá věci, které nechce a které mu naopak škodí. On to třeba ví, ale prostě nedokáže přestat. Rozumově si i v daný moment konání říká "ne, nebudu to dělat, nechci to dělat", ale tělo ho prostě neposlouchá a i přes protesty koná.  Občas si říkám, jak se dá takové období překonat?

Vidím a vnímám a cítím to, jak na mě ten zlý působí, a celkem mě to ničí. Mám skvělého zpovědníka a duchovního vůdce, který mi s tím pomáhá, ale připadám si velice trapně to s ním měsíc co měsíc řešit v rámci svátosti smíření. Připadám si hrozně blbě, že není u mě žádné zlepšení. Možná dva měsíce je velice krátká doba.

Někdy se mi stane, že sotva po týdnu po zpovědi zase spadnu do oné nutkavé závislosti. Cítím se hrozně blbě a trapně, že bych s tím musela jít znovu a už po týdnu. Říkám si "kdo ví, co si o mně ten kněz pomyslí". Vím, že ke zpovědi nechodím za knězem jako osobou, ale jako za prostředníkem mezi mnou a Kristem. Ale i tak podvědomě to tak mám zakotvené. Když takhle tedy po týdnu opět spadnu do téhož, raději si počkám další 3 týdny, abych nebyla na faře pečená vařená a abych se nevnucovala a nebyla přítěží.

 

No asi to chce čas, abych se z toho dostala. Jen se bojím, abych nespadla tak hluboko, odkud bych už nebyla schopná se vyhrabat nazpět.

Zobrazeno 2202×

Komentáře

bartrie

jj to jsem už četla, rozumově to chápu a s takovým vědomím se snažím ke svátosti smíření přistupovat, ale pocitově je to prostě těžší

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz